Zaklínací věty

Pár hodin týdně pracuji v butiku s dámským oblečením. Je to zajímavá zkušenost. Vždy jsem ráda pozorovala lidi a naslouchala jim. Zjistila jsem, že při terapiích je to velká výhoda. Moc mě baví sledovat komunikaci a vystupování žen v různých situacích běžného života. A při nakupování oblečení je to dobrá příležitost něco se o nás ženách dozvědět. Do butiku chodí ženy různého věku, od náctiletých až po babičky. Když popisují, jaký kousek oblečení hledají, tak trochu vlastně sdělují, po čem touží. A když se potom postaví před zrcadlo, je to někdy celý seznam témat ke zpracování třeba u kineziologa. Velmi často slyším věty typu: Jsem tlustá. Mám krátké nohy. Mám dlouhé ruce. Mám velký zadek. Potřebuju to břicho nějak zamaskovat. Na tak velký výstřih jsem už moc stará.......... A mnoho dalších. Jistě si to umíte představit.
Stojím v tu chvíli kousek od dotyčné ženy a vnímám něco úplně jiného. To, co vidím já, je zraněná holčička, které kdysi dávno někdo řekl, že není dost dobrá, protože něco správně neudělala, něco nezvládla, něco pokazila, něco nepochopila, něco rozbila......... Tato holčička časem vyrostla a do své hlavy si uložila spoustu podobných vět vyřčených někým jiným. Těmto větám říkám "věty zaklínací". Ony totiž umí naši mysl začarovat na dlouhou dobu. Možná ta zraňující slova postupně ze svého vědomí vytěsnila a zapomněla na ně. Ne však její mysl, ta stále aktivně reaguje na jakýkoliv i nevinný spouštěč, jakým je třeba nákup oblečení. Něco nám nepadne nebo nesluší a nám okamžitě v hlavě naskakuje: Nejsem dost dobrá. Ostatní jsou štíhlejší, hezčí, mladší, mají víc vlasů, mají míň kil a sto dalších věcí. Ve Fen kineziologii často vytestuji témata:
Jsem nepřijatá. Nepřijímám se. Jsem zablokovaná. Jsem nevyslyšená. Jsem zraněná.
Se vším zmíněným lze pracovat a není to ani tak těžké, jak se zdá. Stojí za to si to umožnit a cítit se ve svém těle dobře. Potom to nebudu už jen já, kdo uvidí krásnou a zářivou bytost, budete to i Vy samy, drahé ženy. A věřte, že ta jiskra ve Vašich očích je mnohem přitažlivější, než třeba dlouhé a štíhlé nohy. Nedávno si starší paní (kolem 80 let) přišla koupit šaty na svatbu, tak jsme si povídaly, byla to velmi krásná žena. A když jsme mluvily o botách, říkala mi: "Víte, já celý život chodila v lodičkách na vysokých podpatcích, ale teď už to nejde, jsem stará a bolavá." Nečekejme, až nám život proteče mezi prsty, buďme šťastné teď. Milé ženy, přeji Vám krásné sou-žití s vlastním nitrem a ne-kritické oko a kdyby to náhodou nešlo, ozvěte se :-)